O pride

PRIDE (v angl. Parent Resources for Information, Development, and Education – zdroje pro informování, rozvoj a vzdělávání rodičů) – je komplexní program pro rozvoj a podporu náhradních rodin. Byl navržen za účelem zlepšení kvality služeb náhradní rodinné péče zavedením standardizovaného strukturovaného rámce pro nábor, přípravu a výběr náhradních rodičů. Součástí tohoto modelu je tedy také odborná příprava náhradních rodičů a jejich další profesní rozvoj.

Model PRIDE vznikl z impulzu náhradních rodičů, jako reflexe jejich vlastních zkušeností a potřeb. Byl vypracován na základě víceletého interdisciplinárního projektu zahájeného ve státě Illinois a Americkou ligou sociální péče o děti. V rámci projektu spolupracovalo 14 státních subjektů působících v oblasti sociálně – právní ochrany dětí, jeden soukromý subjekt zajišťující náhradní rodinnou péči v několika státech, jedno sdružení náhradních rodičů, dvě celostátní střediska pro náhradní péči, jedna nadace a několik vyšších odborných a vysokých škol.

Základem tohoto programu je přesvědčení, že hodnota, kterou představuje rodinný život, je pro dítě stěžejní, bez ohledu na to, jak je rodina definována. Z tohoto důvodu jsou náhradní rodiče s potřebnými znalostmi a dovednostmi pro poskytování kvalitních služeb náhradní rodinné péče nepostradatelní. Náhradní rodiče by stejně jako sociální pracovníci měli získat odpovídající kvalifikaci. Aby mohli zájemci o náhradní rodinnou péči pracovat jako členové týmu, musí mít předpoklady chránit a podporovat děti a jejich biologické rodiny. Musí tedy nejprve absolvovat odbornou přípravu a na základně posouzení mohou být zařazeni do evidence osob vhodných stát se pěstouny nebo osvojiteli.

Program PRIDE je založen na konkrétních kompetencích (znalostech a dovednostech) potřebných k úspěšnému provádění úkolů náhradní péče.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí musí zajistit, že náhradní rodiče budou vykonávat úkoly spojené s péčí o dítě. Program PRIDE nabízí takové pojetí vzdělávání, které rozvíjí základní kompetence. Tyto kompetence jsou seskupeny do kategorií, jsou rovněž uspořádány sousledně, podle toho, kdy je třeba je získat, a mají definované potřebné úrovně znalostí/dovedností.

Pride v ČR

Program PRIDE vznikl v USA v roce 1993, kde se rozšířil v několika státech. Postupně se ale začal ujímat i mimo USA. V Evropě to konkrétně jsou Island, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko, Ukrajina, Bulharsko, Maďarsko, Makedonie a sousední Polsko a Slovensko (zde od roku 2001). Není nijak překvapivé, že jednotlivé státy adaptují původní model na vlastní sociokulturní kontext a stávající rodinné a sociální politice dané země.

Cesta programu PRIDE do ČR souvisí s reakcí politické reprezentace v oblasti sociální a rodinné politiky na celospolečenské změny spojované s nástupem tzv. postmoderní doby. Kvalitu péče o ohrožené děti lze v ČR považovat za tradičně vysokou, nicméně nové sociální trendy si vyžádaly rozsáhlou reformu systému péče o ohrožené děti. Základem této transformace byla Národní strategie ochrany práv dětí „Právo na dětství“ z roku 2012 a Akční plán ustanovený k plnění této strategie. Cílem této strategie je mj. vytvořit jednotný systém zajišťující ochranu práv dítěte a naplňování jeho potřeb. Také legislativní změna z téhož roku zvýraznila práva dítěte vyrůstat v rodinném prostředí. K podpoře zavádění mnoha změn na poli systému péče o ohrožené děti realizovalo MPSV individuální projekt „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti“, který byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu. V rámci dílčí aktivity tohoto rozsáhlého projektu byla zakoupena licence k programu PRIDE. V roce 2013 byly přeloženy potřebné zdroje k realizaci odborné přípravy PRIDE a byli vycvičeni první lektoři (školitelé byli z Nizozemska a Srbska), následně byla odborná příprava pilotně ověřena v několika krajích ČR. V následujícím roce došlo k vyškolení čtyř tzv. master lektorů, tedy školitelů, kteří mohou školit další lektory příprav. Do roku 2015 bylo vyškoleno více než 60 lektorů odborné přípravy PRIDE a bylo realizováno více než 75 odborných příprav PRIDE. O tento program projevilo zájem 10 krajů v ČR. V roce 2015 došlo také k rozsáhlé úpravě materiálů, které byly adaptovány na české sociokulturní prostředí, včetně např. vytvoření nových videoklipů a dalších obsáhlých změn zdrojů PRIDE, s cílem uvést v soulad program PRIDE a situaci NRP u nás.

V roce 2015 také vznikl Spolek PRIDE-CZ, který si klade za cíl šířit myšlenku a filozofii PRIDE, poskytovat odbornou podporu a zázemí lektorům PRIDE, posilovat týmovou spolupráci a zvyšovat tak kvalitu péče o rodinu a ohrožené děti.

Proces o 14 krocích

PRIDE je komplexní model pro rozvoj a podporu náhradních rodin. Celý proces rozvoje a podpory náhradních rodin, který programu PRIDE teoreticky nabízí, má tři základní složky: 1) plánování, 2) rozvoj a 3) podpora. Tyto tři hlavní složky jsou rozvrženy do 14 kroků.

Proces plánování, rozvoje a podpory náhradních rodin

1 Stanovení úlohy a cílů orgánů SPOD
2 Definování role, úkolů a kompetencí
3 Analýza a vyhodnocování místních potřeb
4 Rozvoj vzdělávání veřejnosti a náborových strategií
5 Poskytování odpovědí na dotazy
6 Příprava odborné přípravy PRIDE pro náhradní rodiče a zaslání informačního balíčku
7 Uskutečnění první individuální konzultace v domácnosti
8.1 Odborné přípravy PRIDE pro náhradní rodiče
8.2 Průběžné společné posuzování rodin
9 Ukončení společného posuzování a přijetí informovaného rozhodnutí
10 Zařazení do evidence
11 Realizace plánu rozvoje rodiny s náhradními rodiči
12 Spolupráce s náhradními rodinami v rámci týmu
13 Poskytování následného vzdělávání (navazujícího přípravného kurzu PRIDE) pro náhradní rodiče, výcviku k získání pokročilých a specializovaných kompetencí; a dalších typů podpory
14 Završení formálního vztahu s náhradními rodinami

V našem prostředí se aktuálně z těchto 14 kroků modelu PRIDE realizují kroky 6 až 9, které lze souhrnně označit jako odborná příprava a částečně také kroky 12 a 13 (např. navazující příprava žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu, ukázky programu PRIDE pro orgány SPOD – tzv. MINIPRIDE aj.). Ostatní kroky jsou v kompetenci MPSV, orgánu SPOD, krajských úřadů, či pověřených organizací.

Odborná příprava v modelu PRIDE

Máme pověření k realizaci odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli, pěstouny a pěstouny na přechodnou dobu k přijetí dítěte do rodiny včetně speciální přípravy dětí, které v rodině žadatele o náhradní rodinnou péči již žijí dle ustanovení § 11 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Realizujeme odborné přípravy v Kraji Vysočina.

Dodržujeme standar dy kvality sociálně právní ochrany.

Našimi lektory příprav jsou: Cyril Zákora, Hana Jurajdová, Barbara Helešicová, Ondřej Jiráska, Anna Hofmanová.
Odborná příprava PRIDE pro náhradní rodiče je program pro přípravu, posuzování a výběr (doporučení včetně typu náhradní péče) potenciálních náhradních rodičů založený na kompetencích. Tvoří ho přípravný program o devíti setkáních a proces společného posuzování zahrnující sérii individuálních konzultací v domácnostech. Program vychází z premisy, že dobře informovaní a odborně kvalifikovaní pěstouni a osvojitelé jsou nezbytní pro poskytování kvalitní pěstounské a osvojitelské péče.

První setkání: Kompetence náhradních rodičů v systému ochrany dětí

Na prvním setkání budou mít účastníci odborné přípravy příležitost se prostřednictvím příběhů dětí, jimž je poskytována sociálně – právní ochrana, seznámit se světem náhradní rodinné péče. Krátký film „Má to cenu!“ ukazuje, jak orgány sociálně – právní ochrany sledují situaci ohrožených dětí v rodinách a jak tým pracovníků společně usiluje o blaho dítěte. Účastníci uvidí, jak se různé pěstounské a osvojitelské rodiny snaží (jako součást tohoto týmu) naplňovat náročné potřeby dětí.

První setkání je rovněž úvodem do odborné přípravy PRIDE pro náhradní rodiče. Účastníci se dozvědí, jakou úlohu tento přípravný program hraje v procesu posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči. Na prvním setkání si vysvětlíme, jaké znalosti a dovednosti (tzv. kompetence) náhradní rodiny potřebují.

Na prvním setkání účastníci dostanou Příručku PRIDE, která se stane jejich průvodcem přípravami. Seznámí se s oddíly, které se opakují i v kapitolách pro další setkání. Jedná se o oddíly Domácí příprava (které propojují probíraná témata se zkušenostmi z vašich vlastních životů), Má to cenu! (příběhy ilustrující přínosy pěstounské péče a osvojení), Hlavní body (souhrn důležitých informací probíraných na daném setkání), Co je třeba vědět (další materiály k samostudiu), Pohled biologických rodičů (vyprávění a dopisy rodičů, které mají napomoci pochopení situace rodin, o jejichž děti náhradní rodiče pečují).

Druhé setkání: Týmová práce zaměřená na zajištění stability

Jedním z nejnáročnějších úkolů náhradních rodin je získat pochopení pro situaci biologické rodiny přijatého dítěte, vědět, jak s dětmi hovořit o jejich rodině, umět podpořit jejich rodinné vztahy. Na tomto setkání získají účastníci základ pro takovéto pochopení. Lektoři jim nejprve objasní, jak rodina přispívá k utváření identity dítěte, k naplňování jeho potřeb, k získání sebeúcty. Účastníci pochopí, co znamená sdílené rodičovství. Na tomto setkání se účastníci dozvědí, jak je pro dítě důležitá stabilita a kontinuita, k čemu je potřeba plánování. Pochopí, že nejlepším prostředkem k podpoře stability a kontinuity dítěte a jeho rodiny je týmová práce. Účastníci si ujasní, jaký je systém sociálně – právní ochrany dítěte a kde je jejich místo v týmu profesionálů, kteří tuto ochranu zajišťují.

Třetí setkání: Citová vazba

Pomocí prožitkové techniky „řízené imaginace“ se účastníci budou zabývat pocity a zkušenostmi dítěte, které právě přišlo na svět. Také si tímto způsobem připomenou některé základní mezníky a významné faktory ve vývoji dítěte. Budou se zamýšlet nad tím, jak je pro dítě důležité vytvoření jistých a trvalých vazeb. Třetí setkání se zabývá tím, jak je citová vazba, vývoj dítěte a jeho chování ovlivněno týráním, zanedbáváním, zneužíváním a jinými traumaty. Ve filmové ukázce účastníci uvidí hovořit dospívajícího Kamila o tom, jak jeho životní zkušenosti ovlivnily jeho schopnost vytvářet si jisté vazby a pozitivní vztahy k druhým i k sobě samému. Skupina bude následně pracovat s několika dalšími modelovými případy. Cílem bude poznat a pochopit význam citové vazby a také to, jakým způsobem náhradní rodiče mohou pomoci dětem vytvářet si jisté citové vazby a naplňovat tak jejich vývojové potřeby (to vše ve spolupráci s ostatními členy týmu).

Čtvrté setkání: Ztráta

Odloučením dětí od své rodiny může hluboký pocit ztráty zpomalit jejich růst a vývoj. Tématem tohoto setkání jsou druhy ztrát, které děti před svěřením do náhradní rodinné péče prožívají, a jak umístění dítěte do náhradní rodinné péče může pocit ztráty prohloubit. Budou probírány kategorie a typy ztrát, procesy truchlení a jejich dopad na dítě, přičemž důraz bude kladen na to, jak ztráta ovlivňuje dětské chování.

Skupina bude mít možnost se detailněji zabývat ztrátami, které v průběhu života utrpěl Kamil z filmové ukázky shlédnuté na předchozím setkání.

Ztráta je na tomto setkání představena jako něco, s čím se v určité podobě v průběhu života setká každý člověk. Účastníkům je dána příležitost zamyslet se nad tím, které faktory prožívání ztráty ovlivňují, a jaké jsou jejich obvyklé reakce na ztráty obecně. Následně budeme diskutovat o tom, jak je možné reagovat na ztráty spojené s příchodem dítěte do náhradní rodinné péče, a jak být dětem oporou a pomocí, aby se s prožitými ztrátami snadněji vyrovnaly.

Páté setkání: Posilování rodinných vztahů

Toto setkání se zaměřuje na to, jak rodiny utvářejí sebeúctu dítěte a ovlivňují jeho identitu. Potenciální pěstouni a osvojitelé se dozví, jak mohou dítěti v různých vývojových fázích pomoci přijmout fakt, že nevyrůstá ve své vlastní rodině. Naučí se používat vztahovou mapu, jako pomůcku pro lepší porozumění rodinným vazbám a kontinuitě. Páté setkání se hlouběji zabývá možností návratu dítěte z pěstounské péče do rodiny, pokud to okolnosti umožní. S ohledem na situaci dítěte, respektive dle individuálního plánu ochrany dítěte. Toto setkání je z velké části věnováno významu návštěv pro udržení citových vazeb dítěte s jeho rodinou a blízkými osobami a jejich prostřednictvím tak ovlivňuje vlastní sebeúctu dítěte. Budeme se věnovat kontaktům s různými členy rodiny dítěte, jejich plánování, volbě formy, přípravě dítěte na návštěvu a dalším výzvám souvisejícím s kontaktem dítěte s jeho rodinou. Při setkání se budeme věnovat také situacím, kdy dítě z objektivních důvodů nemůže být v kontaktu (osobním ani písemném nebo telefonickém) se svou rodinou, a jak v takových situacích mohou náhradní rodiče u dítěte podpořit pozitivní vnímání vlastní identity a historie.

Šesté setkání: Výchova

Šesté přípravné setkání se věnuje náročné otázce efektivní výchovy. Zahrnuje definici výchovy a soubor cílů efektivní výchovy. Objasňuje, čím se výchova liší od trestání a proč tělesné tresty nejsou vhodné. Účastníci odborné přípravy se dozvědí, jaké znalosti, dovednosti a osobnostní předpoklady potřebují, chtějí-li dítě vychovat dobře. Budou se podrobněji zabývat významem chování a faktory, které chování člověka ovlivňují.

Seznámí se s praktickými výchovnými postupy, jimiž mohou pěstouni a osvojitelé dosáhnout efektivní výchovy přijatých dětí. Budou se také zabývat výchovnými strategiemi pro zvládnutí chování dětí, které prožily trauma, týrání a zanedbávání a které mohou mít problémy s citovými vazbami. Proberou opatření, která by měla vést k řešení krizových situací a zmírnění problémového chování přijatých dětí. Vzhledem k náročnosti výchovy dětí v náhradní rodinné péči je v závěrečné části šestého přípravného setkání věnovaná pozornost příznakům a preventivním opatřením syndromu vyhoření.

Sedmé setkání: Identita

V první části setkání budou účastníci reflektovat vlastní identitu, její vývoj a vrstvy, budou diskutovat o tom, jaký je vztah mezi kulturou a identitou. Na pozadí této sebereflexe se zamyslí nad tím, jaká je identita dětí, které vstupují do NRP, a jak ji mohou ovlivnit právě náhradní rodiče. Seznámí se s konkrétními metodami, jak podpořit utváření identity dětí po umístění do náhradní rodiny.

Toto setkání se také hlouběji zabývá tématem, jak zajistit dětem možnost navázat celoživotní vztahy v případě osvojení. Jak u dětí osvojených pracovat s tématem vlastní rodiny, a jak jim pomoci vyrovnat se s faktem, že nemohou vyrůstat se svou rodinou. Na závěr se budou účastníci věnovat podpoře dospívajících v pěstounské péči, kteří se dostávají do věku, kdy se budou muset osamostatnit a nemají rodinné vazby.

Osmé setkání: Příprava na změnu

Jak se změní rodina po svěření dítěte do péče? Na osmém přípravném setkání se budou účastníci zabývat tím, jaké změny je možné čekat první hodiny, dny a týdny po umístění dítěte do rodiny. Dozvědí se, na co by se měli sociálního pracovníka OSPOD a ostatních členů týmu zeptat a jaké informace potřebují o svěřeném dítěti zjistit. Podrobně se seznámí s tím, jak přijetí dítěte ovlivní jejich rodinu a zejména jejich biologické děti. Seznámí se s okamžitými i dlouhodobými dopady náhradní rodinné péče. Pozornost bude zaměřena také na změny, které zažívá přijaté dítě po příchodu do náhradní rodiny.

Přijetí dítěte představuje pro náhradní rodinu určitá rizika a problémy, na které se osmé setkání také zaměřuje. Účastníci se seznámí s různými možnostmi, jak vytvořit bezpečné a uzdravující domácí prostředí pro ohrožené děti, včetně těch, jež se staly oběťmi sexuálního zneužívání. V závěru osmého přípravného setkání se hovoří o tom, jakou podporu náhradním rodinám poskytují ostatní členové týmu.

Deváté setkání: Panelová diskuze

Na závěrečném setkání odborné přípravy pro náhradní rodiče se účastníci příprav a jejich nejbližší setkají se skupinou zkušených členů týmu zabývajícího se náhradní rodinnou péčí. Biologičtí rodiče, pěstouni, osvojitelé a děti vyrůstající v náhradní rodinné péči jim sdělí své názory a odpoví na otázky. Účastníci odborné přípravy budou moci přemýšlet o své vlastní roli, o možných dopadech rozhodnutí stát se pěstounem nebo osvojitelem na jejich rodinu. Setkání s konkrétními příběhy jim umožní posoudit znalosti a dovednosti, také jim naznačí směr dalšího rozvoje. Budou moci zhodnotit své kompetence a potřeby své rodiny a zvážit závazek, který je s rozhodnutím stát se pěstounem či osvojitelem spojen. Přiblíží se okamžik konečného rozhodnutí, zda se zaváží stát pěstounem nebo osvojitelem.

Model založený na kompetencích

Tradice – zejména příprav žadatelů o NRP – ale i obecněji uvažování o ohrožených dětech je převážně založena na konceptu potřeb. Model PRIDE je založen na konceptu kompetencí, které jsou k naplňování potřeb ohrožených dětí nezbytné. Účelem přístupu zaleženého na kompetencích je tedy zajistit, že náhradní rodiny chtějí, jsou schopné a mají zdroje naplňovat potřeby ohrožených dětí a jejich rodin v maximální možné míře.

V rámci programu PRIDE bylo stanoveno pět základních kategorií kompetencí:

chránit děti a starat se o ně
naplňovat vývojové potřeby dětí a řešit opožděný vývoj
podporovat vztahy mezi dětmi a jejich rodinami
vytvářet pro děti bezpečné pečující vztahy na celý život
pracovat jako člen týmu

Tyto kompetence jsou klíčové a určující pro celý procesu společného posuzování, výběru, přípravy, podpory a rozvoje náhradních rodin.